Tak vám jedu po Chebu a najednou koukám sám na sebe… a upřímně – je to fakt zvláštní pocit.
Já si fakt nepřipadám jako kluk z plakátu. Jsem úplně normální starosta jednoho malýho (a krásnýho) města. Vím, že je kampaň před volbami a tak, ale stejně. Na tohle si asi nikdy nezvyknu.
Vím ale taky, že prostě někdy musíme nasadit vlastní kůži, když jde o něco podstatného.
Jako třeba letos. Protože jde o budoucnost. Máme příšernou vládu, v jejímž čele sedí člověk, kterému jde jen a jen o svoje zájmy, o prachy a klidně si bere celou zemi jako rukojmí. Šel jsem do toho jen z jediného důvodu – už se na to prostě nechci jen koukat. Už se prostě nemůžu koukat, jak tahle ANO parta devastuje zemi, kterou miluju. Jak kašle na kraj, který mi dal domov.
Šel jsem do politiky z úplně jednoduchého důvodu. Cítil jsem spoluzodpovědnost za moje město. Teď do toho jdu znova – protože vím, že naše země má na víc, než na vládu jednoho prolhanýho kšeftaře a jeho všehoschopných noshledů.
Chci, aby tu bylo líp. Ne jen na plakátech.
Možná vám to přijde směšný. Ale mně ne.
Když nenasadíme vlastní kůži, když nejdeme do boje za to, v co věříme – tak jsme nic.
A já nechci být jen divák.
Věřím, že naší budoucnost utváříme každý den. Svými volbami, svými rozhodnutími. Vytváříme svět, ve kterém budou žít naše děti. A já pro ně chci jen to nejlepší.
