Nastal čas, abychom se o svůj majetek starali sami. Chceme vrátit naší vodu do českých rukou.
Proč? Máme totiž šanci přestat vyvádět 1/3 zisku z české vody do Německa.
Jak to chceme udělat? Usilujeme spolu s většinou starostů okresu Cheb o návrat vodohospodářské společnosti CHEVAK Cheb a.s. do rukou českých měst a obcí.
Teď je to takhle. Obcím dnes v CHEVAKu patří téměř 70% akcií, zhruba 28% akcií drží německá společnost Gelsenwasser AG, zbytek pak drobní akcionáři. Němci zmíněný podíl ve společnosti získali v roce 1998 za zhruba 290 milionů korun. A teď přijde to podstatné.
Německý akcionář díky držení tzv. prioritních akcií (tento typ akcie umožňuje přednostní výplatu dividendy) vyinkasoval do roku 2018 přes 330 milionů korun. Naproti tomu obce s největším akciovým podílem se musely oproti tomu spokojit s „drobnými“. A navíc CHEVAK během let zvyšoval svou hodnotu. A Gelsenwasser stále drží třetinový podíl v dnes už dvoumiliardové společnosti… A my teď v jednání o změnách kolem CHEVAKu postupujeme. Není to sice snadné, ale věřím, že svého cíle dosáhneme.
A já bych spolu s Antonínem Jalovcem, starostou Chebu, chtěl poděkovat mnoha dalším starostům za silnou shodu na tomhle tématu, bez ohledu na stranickou příslušnost.
Chceme, aby peníze za naši vodu zůstávaly tady u nás. Budeme mít víc prostředků na údržbu a zisk se nebude v budoucnu už vyplácet, ale investovat.
Tak nám držte palce.
TISKOVÁ ZPRÁVA:
„Nastal čas, abychom se o svůj majetek starali sami,“ říká starosta Františkových Lázní Jan Kuchař
Úplný návrat vodohospodářské společnosti CHEVAK Cheb a.s. do rukou českých měst a obcí. Takovou představu má většina starostů obcí okresu Cheb, které ve společnosti drží akciový podíl. Obcím dnes v CHEVAKu patří téměř 70% akcií, zhruba 28% akcií drží německá společnost Gelsenwasser AG, zbytek pak drobní akcionáři. Němci zmíněný podíl ve společnosti získali v roce 1998 za zhruba 290 milionů korun. Následujících 20 let inkasovali na dividendách téměř celý zisk, který společnost vygenerovala. Umožňovala jim to smlouva o spolupráci uzavřená mezi společností NGW Duisburg (předchůdce Gelsenwasser AG) a představenstvem společnosti při vstupu německého partnera v roce 1998. Součástí smlouvy o spolupráci byl mimo jiné způsob vyplácení dividend ze zisku společnosti, a to až do roku 2018. Německý akcionář díky držení tzv. prioritních akcií (tento typ akcie umožňuje přednostní výplatu dividendy) vyinkasoval do roku 2018 přes 330 milionů korun. Naproti tomu obce s největším akciovým podílem se musely oproti tomu spokojit s „drobnými“. Například Město Cheb, po Gelsenwasser druhý největší akcionář (17,3%) utržilo do roku 2018 6,1 mil. korun, Mariánské Lázně, druhý největším obecní akcionář (14,8%) pak 5,8 mil. korun, Aš (10,2%) cca 4 mil. korun a Fr. Lázně (10,1%) 3,4 mil. korun. Tato čtyři města přitom drží více než 50% podíl ve společnosti a disponují tak kvalifikovanou většinou pro rozhodování na valných hromadách, kde se schvalují klíčová rozhodnutí pro společnost, například právě výplata zisku.
Kromě získaných 330 milionů korun na dividendách německému akcionáři několikanásobně narostl tržní podíl na akciích firmy. Společnost za uplynulých dvacet let totiž výrazně zbohatla díky vloženým investicím ze strany obcí, které postupně rozšiřovaly svoji vodohospodářskou infrastrukturu. Zatímco v roce 1998 se tržní hodnota společnosti pohybovala kolem 600 milionů korun, dnes se odhaduje až ke 2 miliardám. A to právě díky nově nabitému majetku, který do společnosti vkládaly celé roky výhradně obce. A zde je podle starostů obcí, které mají v CHEVAKu podíl, tzv. „zakopaný pes“, na což opakovaně upozorňuje starosta Františkových Lázní Jan Kuchař. „Obce vkládají celá léta do společnosti majetek a zvyšují tak její hodnotu. Ale nejen sobě, ale i německému akcionáři, který se na zhodnocení firmy kromě počátečního vkladu již dále nijak nepodílí. To ale není spravedlivé a takto to dále nejde,“ upozorňuje Kuchař, podle kterého již není žádný důvod, aby klíčovou infrastrukturu obcí z jedné třetiny vlastnil zahraniční investor. CHEVAK je podle Kuchaře jedinou vodohospodářskou společností v ČR, kam obce vkládají svůj majetek za symbolickou cenu, aniž by za svoji investici dostali odpovídající podíl na akciích. „Ke skutečnému vkladu majetku do společnosti za úpis akcií je potřeba, aby s takovým rozhodnutím souhlasilo 75% kvórum na valné hromadě. Pak by se podle vložených investic měnil podíl jednotlivých akcionářů. Němci však disponují 28% podílem, což jim na valné hromadě stačí k blokaci takového rozhodnutí, i kdyby to chtěly všechny obce. A ony to chtějí, neboť stejně postupují obce v jiných vodárnách v zemi. Pokud by si chtěl německý akcionář udržet svůj podíl, bylo by férové, aby majetkové vklady obcí finančně kompenzoval.“
Jan Kuchař byl společně s chebským starostou Antonínem Jalovcem pověřen ostatními starosty ve vyjednávání o odkupu německého podílu ze strany obcí. „Dali jsme německému akcionáři již konkrétní nabídku a čekáme na odpověď,“ potvrzuje starosta Jalovec a dodává: „Akcie mohou vykoupit od německého partnera obce nebo také přímo samotná společnost.“ Kuchař s Jalovcem cítí při vyjednávání o odkupu německých akcíí silnou pozici, kterou vytvořila vzácná shoda drtivé většiny starostů napříč politickým spektrem, jak se společností CHEVAK Cheb, a.s. naložit do budoucna. „Řadu změn jsme již realizovali. A to zejména úpravou stanov na valné hromadě po volbách v roce 2018 (valná hromada se konala v červnu 2019). Dvoučlenné představenstvo, které z pozice předsedy řídil výhradně zástupce německého akcionáře, jsme nahradili tříčlenným. Dvě místa patří nyní obcím, jedno místo německému akcionáři, rozložení tedy spravedlivě odráží akcionářské podíly (cca 70% obce, cca 30% Gelsenwasser AG). Obce tak nyní mají po letech rozhodující slovo. Do dozorčí rady jsme vrátili zástupce malých obcí, které dohromady drží přes 15 % akcií,“ upřesňuje Kuchař. Antonín Jalovec k tomu dodává: „Na valné hromadě 2020 jsme schválili vznik fondu obnovy, na který jsme převedli cca 250 milionů korun z účtu nerozděleného zisku. Za obce jsme tím dali najevo, že tyto peníze nechceme v budoucnu vyplácet, protože byly již ve společnosti v předchozích letech investovány do obnovy majetku. V případě rozhodnutí o jejich vyplacení by si společnost musela brát vysoký úvěr, což by se v konečném důsledku mohlo promítnout do neúměrného zdražení cen vodného a stočného, což rozhodně nechceme připustit.“
